Kdo nikdy nefotil lány v oblasti Kyjovska na jižní Moravě, nemůže se považovat za krajináře, dalo by se s nadsázkou říct o lokalitě přezdívané Moravské Toskánsko. Mezi fotografy je velmi oblíbená. Jen málo z nich ale ví, že přírodní monokultury byly v roce 1970 jednou z příčin tragédie.

Obrovská povodeň, které tehdy nestála v cestě žádná přirozená překážka, zaplavila lignitový důl Dukla a vzala život 34 horníkům. Na místě jsme se sešly s pamětníkem Miroslavem Gregorovičem.

MORAVSKÉ TOSKÁNSKO

Kromě Toskánska v Itálii a města Palouse na severozápadě USA podobně charakteristické místo na planetě není. Krásy, které mnozí považují za přírodní, jsou ale ve skutečnosti vytvořené člověkem a mají i svou odvrácenou tvář. „Odlesněná území a obrovské plochy s kukuřicí, obilím a slunečnicí na svažitém terénu jsou přímo předurčené k tomu, aby po nich stékala voda a způsobila záplavy a sesuvy půdy a bahna do údolí,“ upozorňuje Gregorovič, který nás oblastí provází.

Krásu i nevyzpytatelnost monokultur Gregorovič dobře zná. Šestnáct let byl starostou Šardic, především je ale přímý účastník neštěstí v dole Dukla, kde pracoval jako horník. Ve vyprávění nás přenáší o téměř půlstoletí zpátky do 9. června 1970, kdy na Hodonínsku došlo k obrovské průtrži mračen a klidné potoky se změnily v dravé řeky.

Voda se valila celým údolím v šířce téměř sto metrů, protrhla podloží nad vydobytými prostorami a rychle vnikala do lignitového dolu.

Jemné písky se změnily v tekuté, zaplavily všechny chodby v délce 32 kilometrů a navždy tak zahradily horníkům cestu zpět. Nebylo úniku. Tehdy se začala propadat zem. Poddolovaný povrch se provalil a na mnoha místech se vytvořily obrovské krátery hluboké až 60 metrů o průměru až 40 metrů. „V odpolední směně tehdy bylo 110 horníků, 34 z nich nestihlo včas vyfárat a přišlo o život. Kdybych si nevyměnil směnu s kolegou, byl bych mezi nimi,“ vypráví Gregorovič, kterému zachránila život náhoda.

Gregorovič se později v úřadu starosty snažil, aby už k žádné tragédii nedošlo. „V době neštěstí byla chyba, že tu existovaly obrovské velkoplošné monokultury a zároveň nedostatek záchytných nádrží. Jako starosta jsem měl strach, aby se situace neopakovala, a proto jsem zařídil pozemkové úpravy a začala se stavět záchytná jezírka. Jedno je například projektované na stopadesátiletou vodu. Kdyby došla, utvoří se jezero a voda obec nezatopí,“ vysvětluje muž, který byl profesí vodohospodář.

  • Obrovské zemědělské plochy začaly na jižní Moravě vznikat po roce 1948.

Kvůli scelování pozemků došlo k rozorání mezí, polních cest a krajinných prvků jako byly louky u pramenišť, remízky a liniová zeleň. Vysoušely se mokřady a technicky upravovaly potoky. Násilné změny v přírodě vedly k zánikům některých druhů či specifických ekosystémů. Tak se zrodilo Moravské Toskánsko.

Chyby předchůdců se Gregorovič jako starosta snažil napravit vysázením stromů a dalších přirozených překážek a také vytvořením biokoridorů pro živočichy. Situace se zlepšila, ale problémy s vodou přetrvávají. „Je tu víc stromů, zeleně a remízků. Stále to ale není dostatečné. Když vezmeme v úvahu svažitost terénu, nikdy by se na něm neměla pěstovat kukuřice. A je tu. Na jaře, kdy hodně prší, ještě není zdaleka vyrostlá a nedokáže zadržet vodu. Bahno při promočení vytvoří krustu, po které se voda jen sveze a nevsákne,“ ukazuje bývalý starosta na dlouhé lány pole známé jako Moravské Toskánsko.

Vzpomínka místních na tragický 9. červen 1970 je stále živá a každoročně památku obětí uctívají tichou vzpomínkou u památníku zemřelých.

ŠARDICE

  • malebná jihomoravská vesnice se srdečnými a pohostinnými lidmi, kteří si zakládají na tradici. Mají vlastní kroj a lidová kultura tady stále žije
  • kromě žlutých lánů řepky a zeleného obilí narazíte také na vinice a velké sady s vyhlášenými meruňkami a broskvemi
  • na konec července připadá akce Šardické sklepy dokořán, na přelomu září a října obec rozveselí hody a v polovině listopadu zvou Šardičtí na ochutnávku výborných místních svatomartinských vín
  • více o aktuálním dění v obci najdete na webu Šardice

GALERIE

Write A Comment