Pokud neletíte na Tenerife jenom k moři a chcete něco o ostrově zjistit, doporučujeme navštívit město Candelaria na východním pobřeží. Dýchnou na vás minulé časy původních obyvatel Kanárských ostrovů Guančů, kteří na ostrově žili před španělskou kolonizací.

Můžete se tu podívat na původní guančskou keramiku vyráběnou unikátním způsobem či ochutnat dobroty z místní mouky gofio. Celý kmen původních obyvatel Kanárských ostrovů byl téměř vyhlazený španělskými dobyvateli, když se vzepřel kolonizátorům a křesťanským misionářům. I když se Evropané snažili původní kanárskou kulturu zadupat, dosud zde její fragmenty přežívají, mnohdy v propojení s křesťanskou kulturou.

  • Candelarie je hlavní poutní místo celého souostroví.

ZÁHADNÁ SOŠKA bohyně chaxiraxi

Candelarii navštíví stovky tisíc turistů a poutníků. Z jediného důvodu. Chtějí vidět malou záhadnou sošku černé Madony, o které se tvrdí, že je zázračná.

Podle legendy měla na konci 14. století připlout k východním břehům ostrova malá soška ženy kyprých tvarů, kterou Guančové začali uctívat pod jménem Chaxiraxi, tedy Matka vládců země i nebes, v lávové jeskyni na pobřeží. O několik století později se k její pokřesťanštěné podobě modlí miliony věřících.

Dobyvatelé, kteří sošku u Guančů objevili, ji ztotožnili s Pannou Marií. Z lávové jeskyně udělali kostel svatého Blažeje a černou bohyni přejmenovali na Nuestra Seňora de la Candelaria, protože v ruce držela svíci. Město od té doby neslo název Candelaria. Brzy ale nastal problém. Začalo vadit, že soška se ani trochu nepodobala typickému zobrazení Panny Marie. Kvůli kyprým tvarům spíše připomínala Věstonickou venuši.

Věc se nakonec vyřešila sama. Původní soška se ztratila při velké potopě v roce 1826 a byla nahrazená sochou černé barokní Madony s jezulátkem. Ta nyní sídlí ve velkolepé Bazilice Panny Marie na centrálním náměstí. Se svou předchůdkyní má společnou jen tmavou barvu pleti. O ztracení původní bohyně se zřejmě někdo postaral, aby věřící neuctívali sošku, která byla v jejích očích falešná modla.

Wild camping u GUANČŮ: Do původní lávové jeskyně, kde je dnes kostel svatého Blažeje, denně proudí procesí turistů. Láká je nejenom historicky významné místo, ale i krásná vycházka po pobřeží. Přes den je promenáda velmi rušná, v noci je tu ale klid. My jsme si parkoviště na pobřeží zvolily jako místo pro přespání v autě a zažily nádherný východ slunce na pobřeží.

Sochy Guančů

Náměstí kanárské patronky, které těsně hraničí s pobřežím, stráží devět majestátních soch mužů z kmene Guančů a patří k tomu nejzajímavějšímu, co v Candelarii uvidíte. Obrovské sochy vzbuzují respekt. Zobrazují krále Guančů, kteří si rozdělili území Tenerife na devět oblastí. Král, kterému se v místním jazyce říkalo mencey, měl na starost právo a pořádek, řešil spory a také vykonával náboženské obřady a rituály jako například svátek přivolávající déšť nebo vítající slunovrat.

kdo byli Guančové

Kmen měl vlastní jazyk, mumifikoval zemřelé, měl hrobky i vlastní keramiku. Španělští dobyvatelé se na konci 15. století ostrova zmocnili a systematicky Guanče obraceli na křesťanství. Všech dvacet tisíc Guančů hrdých na svou kulturu se ale vzepřelo. Svůj boj se zkušenými dobyvateli prohráli, byli obrácení na křesťanství a téměř vyhlazení. Z kontinentu sem začali proudit Španělé, kteří se mísili s původními obyvateli a původní guančská kultura tak začala mizet pod tlakem importované křesťanské kultury z Evropy. Částečně ale přežívá dodnes.

SVÁTKY

Guančskou kulturu a tradici se snaží obyvatelé Candelarie udržovat stále živou. Především 14. a 15. srpna, kdy si v dobových kostýmech při představení na pobřeží připomínají zjevení sošky Guančům. Jde zároveň o významný poutní svátek. Ve dnech, které slavnostem předcházejí, začínají stovky tisíc poutníků cestu ze svých domovů a míří do města Candelaria.

Keramika

Jeden z guančských odkazů, který je stále živý, je jedinečná keramika. Guančové neznali hrnčířský kruh. Hlínu, která je v okolí Candelarie velmi různorodá, zpracovávali pouhým vydlabáváním bez otáčení na kruhu. Starodávnou techniku pro výrobu neglazované keramiky stále používají v candelárské dílně Casa las Miquelas, která zároveň slouží jako muzeum mapující historii guančské keramiky. Vstup je zdarma.

Mumie

Domorodí obyvatelé mumifikovali své zemřelé z vyšší třídy a pro mumie vyhradili zvláštní jeskyně. Metody balzamování mumií byly podobné těm, kteří používali starověcí Egypťané. Vysoce vyškolení odborníci zabalovali zemřelé po patřičných rituálech do několika zvířecích, nejčastěji kozích, kůží.

Nejlépe zachované mumie byly nalezené v jeskyních na Tenerife, další na ostrovech Gran Canaria, La Gomera, a El Hierro. Podle průzkumů Guančové mumifikaci prováděli až do konce 15. století, kdy ostrov objevili Evropané. Největší pohřebiště je na jihu Tenerife v oblasti San Miguel de Abona. Dříve než hroby kompletně vykradli, tu bylo sedm desítek mumií, které byly 600 až 1000 let staré. Další významné naleziště mumií je nedaleko Candelarie v kaňonu Barranco de Badajoz. Stovky guančských mumií bohužel zničili vykradači hrobů. Odcizené mumie byly barbarsky rozdrcené na prach nazvaný mumia, o němž se věřilo, že pomůže proti bolestem břicha.

  • Několik mumií je dosud k vidění v muzeu hlavního města Santa Cruz de Tenerife. Vstupné je 5 euro.

Pyramidy

Nedaleko Candelarie ve městečku Güímar stojí několik pyramid, k jejichž objevu v roce 1991 přispěl norský výzkumník Thor Heyerdal. Zjistil, že stavby nejsou náhodně navršené lávové kameny, jak o nich soudili místní obyvatelé, ale úmyslně postavené pyramidy. Tento norský výzkumník odhalil, že v den letního slunovratu je možné z největší pyramidy vidět dvojí západ slunce. Zmizí za vrcholem hory, mine jej, znovu se objeví a zapadne podruhé za další horou. Všechny pyramidy mají schody na západní straně, na kterých lze ráno o zimním slunovratu kráčet přesně ke stoupajícímu slunci. Navzdory svému výzkumu Heyerdahl nedokázal přesně určit stáří pyramid ani zda je postavili Guančové.

Pokud chcete vidět pyramidy z těsné blízkosti, za vstup do venkovního areálu musíte zaplatit 11 euro. Chcete-li si ještě prohlédnout vnitřní výstavu fotografií a vykopávek s ukázkami práce Thora Heyerdala, připravte si 18 euro.

  • Pyramidy nicméně lze velmi dobře vidět také skrze plot, který lemuje areál.

Gofio

Kromě toho, že Guančové byli zruční řemeslníci, dařilo se jim také jako zemědělcům. Vytvořili mouku gofio, která je nejstarší potravinou Kanárských ostrovů. Dosud tvoří neodmyslitelnou součást kuchyně místních obyvatel.

  • Hnědou celozrnou mouku Guančové vyráběli z ječmene, který ještě před rozemletím opražili nad otevřeným ohněm.

Díky pražení získalo gofio jedinečnou chuť, zajímavou barvu a hlavně dlouhou trvanlivost. Mouka tvořila základ stravy původních obyvatel a pomohla jim přežít období neúrody a sucha. Často z ní připravovali výživný chléb nebo syté polévky.

Dnes je gofio oblíbené především u vyznavačů zdravé stravy a vedle ječmene se vyrábí také z dalších obilovin. Kromě běžného využití v kuchyni jako běžná mouka do pečiva a k zahuštění omáček a polévek se z gofia dá vyrobit také zmrzlina či pivo Volcán. Kanářané gofio konzumují v mnoha podobách. Gofio a med dokonce přidávají dětem do lahviček s mlékem.

tipy CO NAVštívit

CANDELARIA

  • Náměstí kanárské patronky
  • kostel svatého Blažeje
  • Bazilika Panny Marie
  • kavárna a pekárna Plan Bakery
  • pekárna a cukrárna Virgen del Carmen
  • keramická dílna Casa las Miquelas
  • Candelaria na Facebooku

GÜÍMAR

  • naleziště mumií Barranco de Badajoz
  • Pyramidy 

Článek vyšel v LIDÉ A ZEMĚ 06/2017

Write A Comment