Polský národní park Bělověžský prales je jedno z nejkrásnějších a nejdivočejších míst, která jsme kdy navštívily. Bylo to v roce 2016, kdy začínala krize s jeho kácením. O problém se zajímalo jenom málo lidí mimo Polsko.

Teď, o rok později, se o ničení vzácné oblasti mluví ve světových médiích a pořádají se mnohatisícové protesty i blokády. Přesto se stále nepodařilo odvrátit nebezpečí. Polská vláda protesty i výzvy ignoruje, v pralese se intenzivně kácí a poslednímu evropskému nížinnému pralesu hrozí zničení.

Reportáž z naší návštěvy v roce 2016:

Stovky let rostly stromy na severovýchodě Polska v Bělověžském pralese, aniž by do nich kdokoli zasahoval. Přežily světové války, některé z nich pamatují i dobu Karla IV. Jsou domovem pro ohroženého zubra a tisícovky dalších druhů vzácných rostlin a živočichů.

Teď je poslední původní evropský nížinný prales na hranicích Polska a Běloruska v ohrožení. Podnik Státní lesy za podpory polské vlády bezmyšlenkovitě masakruje klenot polské přírody a jako důvod uvádí boj s přemnoženým kůrovcem. O problému jsme si popovídaly přímo v pralese s průvodcem a zároveň biologem a oslovily jsme také polské ochránce přírody a ministra životního prostředí.

Už při příjezdu do regionu je přítomnost nepatrného brouka, který požírá lýko stromů, zřejmá. V některých oblastech mají vysoké smrky nezdravou šedou barvu, místo jehličí jim zbyly jenom suché pahýly.

Lesní dělníci s pilami a stroji jsou všudypřítomní a silnice vedoucí do pralesa lemují desítky pokácených stromů. Některé tu leží sotva pár minut, jiné půl roku.

Kůrovcová kalamita zuří už mnoho měsíců ve vnější oblasti pralesa, která obepíná jeho přísně chráněné centrum pod ochranou UNESCO. V reakci na to ministr životního prostředí Jan Szyszko rozhodl o zvýšení limitu těžby napadených stromů, prý aby se lýkožrout nerozšířil na chráněné stromy. Proti tomu jsou ostře ochránci přírody, kteří tvrdí, že příroda si pomůže sama a protestují proti kácení stromů.

  • Výrazným pomocníkem jsou datlovití ptáci, na larvy kůrovce se specializuje datlík tříprstý. 

Ochránci také chtějí, aby se celá oblast Bělověžského pralesa stala přísně chráněnou. Pouhých 17 procent plochy pralesa je prohlášených za národní park a nesmí se tady nic trhat, kácet ani jinak zasahovat. Lidé sem smějí pouze s průvodcem a dosud tu přežívají původní živočišné a rostlinné druhy. Zbytek pralesa je volně přístupný a navíc se tam smí kácet, což se teď intenzivně děje,“ vysvětluje náš průvodce.

Vnější části národního parku ani zdaleka nepřipomínají prales. Vidíme rozparcelované ostrůvky smrkových, březových či bukových porostů, které od sebe oddělují vyšlapané a vyježděné cesty. Tato podoba pralesa pochází z 18. století, kdy Kateřina II. Veliká rozdělovala části původního pralesa vysokým úředníkům, kteří vzácný les káceli, lovili tu zvířata včetně zubrů a definitivně ho zničili. Na místě se později vysázely monokultury, které lesníci dosud těží.

Je šest hodin ráno a stojíme před starou dřevěnou branou s nápisem PARK NARODOWY, která stráží vstup do centra pralesa. „Je to náš polský poklad. Ale jeho okolí chráněné není. Může se tam kácet a to je problém,“ pokyvuje hlavou průvodce.

Otevře branku a my se najednou ocitáme v úplně jiném světě. Zem je všude pokrytá mechem, zelenými rostlinami a bylinami, drobné keříky se proplétají s velkými a bojují o životodárné paprsky slunce. V pralese je o poznání méně světla v porovnání s okolím kvůli hustým korunám stromů. Mnoho kmenů je vyvrácených a zlomených a leží přes sebe. Další trouchniví na zemi a jsou živnou půdou pro houby a další organismy. Slyšíme křik a zpěv ptáků a neúnavné klepání datlů, kteří z lýka stromů obratně vytahují larvy a brouky.

vysázeli smrky kvůli zisku

Průvodce nám vypráví, že mnozí lidé svalují původ kůrovcové kalamity pouze na sucho, on to ale vidí jinak. „Na vině jsou lesníci, kteří na místě původního lesa vysázeli hospodářskou smrkovou monokulturu, aby tady mohli těžit. Jenže kvůli globálnímu oteplování ubývá vody a smrky ji samozřejmě neumějí zadržovat tak jako jiné druhy stromů. Mají krátké kořeny, usychají, jsou slabé a přemnoženým kůrovcům se proto nedokáží vůbec ubránit,“ začíná své vyprávění průvodce.

Dodává, že tehdejší ředitel národního parku nedokázal na situaci odpovědně zareagovat. „V roce 2015, když bylo největší sucho, začaly stromy v těsném sousedství jádra pralesa usychat. Ředitel nedohlédl na jejich zavlažování, oslabené a suché stromy napadl kůrovec a tehdy kalamita začala,“ povídá průvodce.

Ředitele později vyhodili. „Nebylo to ale kvůli kalamitě, nýbrž z politických důvodů. Nový ministr životního prostředí Szyszko si tehdy do národního parku dosadil svou ředitelku, která mu jde na ruku. Szyszko je lesník a ekonomicky smýšlející člověk, ne ekolog,“ přemítá průvodce.

Ministr je zásadně proti tomu, aby byla celá oblast Bělověžského pralesa chráněná. „Je nutné zasáhnout a aktivně prales ochránit před kůrovcem. Proto musíme stromy v bezprostředním okolí chráněné oblasti kácet,“ prohlašuje ministr, který jako zkušený lesník ví, že Státní lesy by prohlášením oblasti za bezzásahovou přišly o možnost v pralese kácet stromy a tím pádem o zisk. Ministerstvo na individuální dotazy novinářů odpovídá jen málokdy. Zásadně komunikuje vydáváním tiskových zpráv.

Na konci března 2016 ministr rozhodl o ztrojnásobení limitu těžby dřeva. Popudil tím mnoho ekologických organizací. „Pokud se kácejí napadené a mrtvé stromy, které mohou ohrozit lidi pádem, je to v pořádku a nemáme s tím problém. Bezpečnost turistů a obyvatel je důležitá. Zásadně ale nesouhlasíme s navýšením těžebního limitu. Ze strany polské vlády je to porušení zákona,“ uvádí nás do problému mluvčí polských Greenpeace Marianna Hoszowska. Například od začátku ledna do konce srpna 2016 vykáceli lesníci 7 000 stromů.

Ochránci přírody se obávají, že lesníci začnou kácet i v chráněných zónách pralesa. „Při kácení a jakémkoli dalším zásahu v lese je nutné především respektovat zóny ochrany UNESCO. Rozhodnutí povolující zvýšit limit kácení požadavky hrubě porušuje, protože trojnásobný limit zahrnuje kácení v chráněné oblasti Natura 2000. Navíc je i protizákonné, protože polská vláda spolehlivě nedoložila, že zvýšený limit kácení problém s kůrovcem vyřeší,“ poukazuje odbornice Hoszowska.

ministr szyszkodnik

Ministr si stojí za tím, že je potřeba zasáhnout. „Obrazně řečeno, pokud chceme zastavit epidemii, musíme odstranit všechny nemocné jedince, jinak se bude šířit dál,“ tvrdí Szyszko, kterému odpůrci kácení vymysleli přezdívku Szyszkodnik. (szkodnik = polsky škůdce)

Ochránci přírody mají přesně opačný názor. „Jsme přesvědčení, že Bělověžský prales přežije kůrovcovou kalamitu stejně, jako ji vždy přežil v uplynulých stovkách let. Je to přirozený proces. Kůrovci jsou považovaní za lesní inženýry. Atakují pouze smrky a aktuálně je napadených okolo tří až čtyř procent celkového počtu,“ tvrdí mluvčí Greenpeace, kteří prosazují takzvanou pasivní ochranu.

Szyszko si ale dál stojí za svými názory, které jsou mnohdy kontroverzní. Zatímco odborníci tvrdí, že prales je poslední nedotčený kus deset tisíc let starého lesa, který se v Evropě vytvořil na konci doby ledové, Szyszko se nechal slyšet, že Bělověžský prales byl uměle vytvořený člověkem. „Biodiverzita v Bělověžském pralese je nižší než v okolních hospodářských lesích. Mnohde připomíná měsíční krajinu. Proto je třeba zasáhnout,“ tvrdí například Szyszko.

Suché ostrůvky opravdu ve vnější části pralesa jsou, vnitřní chráněná zóna je ale pokrytá zdravými vzrostlými zelenými stromy, kterým se daří. Prales je původní domov bělověžské linie zubra, který byl na začátku 20. století v přírodě vyhubený. Po záchranných akcích žije v Bělověži největší populace těchto kopytníků na světě, zhruba 600 jedinců. Jsou tu také vlci, losi, rysové a tisícovky dalších živočišných a rostlinných druhů. Odborníci uvádějí zhruba 5 500 rostlinných a 11 500 živočišných druhů. Oblast je v tomto ohledu považovaná za jednu z nejrozmanitějších.

rostlina horší než putin

Kromě přirozených rostlin ale v pralese rostou i náletové nepůvodní neofyty. Například drobná vysoká rostlina s bílo-růžovými kvítky. „Je výdržnější než Putin a odpornější než Tataři. Jenom tady škodí. Je to tu chráněné a nesmí se tu nic trhat. Ale já ji tu nenechám,“ usmívá se průvodce a jednu z rostlin vytrhne a demonstrativně zašlápne.

Na ministra má vyhraněný názor. „Myslím, že Szyszko se bojí dělat velké kroky. Není moudrý a dělá pouze to, co mu přikáže předseda jeho strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński. Má strach celou plochu parku prohlásit za chráněnou. Pralesu by to ale prospělo,“ dodává.

Část místních lidí zásadně nesouhlasí s tím, aby byl celý park chráněný. „Bojí se, že by už nemohli do pralesa chodit, na houby nebo na procházku. A že by neměli dřevo na otop. Ale to je velká mýlka. Lidé by tam mohli dál. Jen by se tam nesmělo bezdůvodně plošně kácet pro zisk,“ vysvětluje muž. Dodává, že Szyszko je jako lesník u místních lidí velká autorita a lidé ho v jeho krocích podporují a věří mu. Ekologové u nich naopak dobrou pověst nemají.

U silnic a v některých částech pralesa leží desítky stromů, na nichž hoduje kůrovec a může se tak šířit dál. Lesníci sice stromy pokácejí, ale nesmyslně je nechají na místě. Je důležité upozornit, že mrtvé stromy jsou mnohdy více živé než když stály a byly zelené. Jsou místem pro tisícovky organismů, které v něm nově vznikají, a tak se koloběh života v pralese opakuje. Stačí se podívat na místa, kde před deseti lety zuřila kůrovcová kalamita, teď už je tam zase zelený les,“ vyzdvihuje mluvčí.

Na otázku, zda prales přežije kůrovcovou kalamitu, odpovídá okamžitě. „Bělověžský prales je rozmanitý a dynamický ekosystém. Je bez pochyb, že prales přežije a regeneruje i bez zásahů. Možná s jinou a mnohem přirozenější strukturou druhů stromů,“ je přesvědčená mluvčí.

Petici vyzývající zastavit kácení v pralese adresovanou polské premiérce Beatě Szydło podepsalo přes 170 tisíc lidí. Problémem se zabývá také UNESCO a Evropská komise, která vyjádřila znepokojení nad tím, že polská vláda v pralese intenzivně kácí a přiklonila se tak na stranu ochránců přírody.

Aktuálně v roce 2017:

Situace v Bělověžském pralese je alarmující. V celém Polsku organizují lidé protesty proti kácení, přímo na místě aktivisté chrání klenot polské přírody vlastními těly a blokují průjezd těžebním strojům. Polskou vládu vyzvalo k zastavení těžby i spoustu českých vědců, blokádu podporuje také Hnutí DUHA.

Lýkožrout smrkový, tedy kůrovec, napadá výhradně smrky, jiné stromy pouze výjimečně. Atakuje především suché, odumřelé a odumírající stromy. Podle odborníků tedy není důvod k unáhlenému masovému kácení. Vedení šumavského národního parku se, na rozdíl od toho bělověžského, už dříve rozhodlo do lesních porostů zasahovat co nejméně. Vědci totiž zjistili, že příroda si skutečně dokáže poradit sama a pod odumřelými stromy vyroste na jednom hektaru kolem pěti tisíc smrčků, což je mnohonásobně víc, než kdyby se sázely nové. Příkladem je oblast Modravských slatí či kar Plešného jezera.

Bělověžský prales

  • Bližší informace o národním parku najdete na jeho webu Bialowieski Park Narodowy
  • Pokud si chcete Bělověžský prales užít, navštivte ho s východem slunce. Probouzející se prales opravdu stojí za vidění. Za vstup do chráněné části pralesa zaplatíte 6 zlotých. Poplatek za průvodce je individuální a v případě, že budete chtít jiný výklad než polský, připlatíte si. My doporučujeme polského průvodce. Dorozumět se není problém.
  • Divokou přírodu můžete zažít i v okolí chráněné oblasti. Vstup do lesů, které obklopují národní park, je volný a můžete tam snadno narazit na lišky, vzácné dravce a další unikátní živočichy a rostliny. Příroda v celém Bělověžském pralese je opravdu velmi rozmanitá.
  • Součástí pralesa je také takzvaná rezervace zubrů. Tu bohužel doporučit nemůžeme. Za 10 zlotých vstoupíte do zoo, kde najdete losy, vlky, zubry, tarpany či divočáky v malých výbězích bez možnosti se ukrýt či alespoň částečně žít přirozeným životem. Jsou zřejmě určené pro návštěvníky, kteří nechtějí šlapat dlouhé kilometry po pralese, aniž by viděli zvíře.

Write A Comment